Nouzové odvodnění

Dodatečné nouzové odvodnění do volného prostoru slouží v každém nejnižším bodě jako pojistka proti třem "nouzovým případům"

Nouzové odvodnění začíná odvádět vodu vždy tehdy, když je překročen plánovaný normální intenzitní déšť (r5,5). Odtoková cesta nouzového odvodnění nesmí být připojena k základnímu potrubí, ale odvádí vodu samostatnou odtokovou cestou na plochu, kterou "lze bez škod volně zaplavit".

Zatímco hlavní odvodnění by mělo být připojeno k základnímu potrubí pomocí proti zpětnému vzdutí zajištěného svodu, nouzové odvodnění se nejčastěji uskutečňuje výkonným atikovým odvodněním s výtokem do volného prostoru.

Co je to nouzový vtok?

Nouzový vtok je vtok pro nouzové odvodnění se zabudovaným vzdouvacím prvkem (přelivem), takže k odtoku do volného prostoru dochází teprve po dosažení definované výšky hladiny vody.

Pokud nezáleží na ochraně fasády, lze pro malé střešní plochy použít také chrliče s nižší odtokovou kapacitou.

Protože je třeba zabránit tomu, aby nouzové odvodnění odvádělo vodu současně při každém běžném dešti, jsou nouzové vtoky vybaveny vzdouvacím prvkem (přelivem), takže nouzové odvodnění začíná teprve od definované výšky hladiny vody na střeše.

Aby bylo zatížení střechy navzdory vzdouvacímu prvku co nejnižší, lze například použít inovativní nouzové vtoky se vzdouvacím prvkem pod kopulí pro podtlakové proudění, díky nimž je plné kapacity dosaženo již při nízké výšce hladiny vody na střeše.

3 nouzové případy

Nouzový případ 1

Vyskytne se déšť tisíciletí, při kterém hlavní odvodnění potřebuje dodatečnou podporu paralelně fungujícího nouzového odvodnění.

Nouzový případ 2

Při běžném dešti dojde k výpadku hlavního odvodnění, takže nouzové odvodnění musí převzít celou odtokovou kapacitu hlavního odvodnění.

Nouzový případ 3

Vyskytne se déšť tisíciletí a současně dojde k výpadku hlavního odvodnění, protože je například základní potrubí přetížené, takže nouzové odvodnění by mělo zvládnout až dvojnásobek odtokové kapacity hlavního odvodnění.

Bezpečnost

Aby bylo možné čelit nouzovým případům 1 a 2, doporučuje se tedy zásadně, aby odtoková kapacita nouzového odvodnění byla nejméně stejně velká jako odtoková kapacita hlavního odvodnění.

Pro maximální bezpečnost, i v nouzovém případě 3, by mělo být nouzové odvodnění navrženo s dvojnásobnou odtokovou kapacitou oproti hlavnímu odvodnění, respektive na plný déšť tisíciletí.

Výškově variabilní nouzové odvodnění

Obvykle se u hlavního odvodnění s gravitačním prouděním používá výška přelivu 40 mm a u podtlakového proudění 60 mm pro nouzové odvodnění.

Často však nastává případ, kdy podmínky střechy vyžadují variabilní výšku přelivu.

Výška přelivu může například u střech v lehké konstrukci být pod 40 mm a u střech se zelenou střechou nebo retencí nad 60 mm.

Výhody:

• Výška přelivu vztažená k objektu
• Výroba na zakázku bez zkracování na stavbě
• Výšky přelivu pod 40 mm pro střechy v lehké konstrukci
• Výšky přelivu nad 60 mm pro zelené střechy
• Plynule plánovatelné výšky přelivu pro zadržování dešťové vody (retence)

Další informace naleznete v LORO Aktuell 164.